Vodní kámen se objevuje jako důsledek zvýšené tvrdosti vody. Je to běžný problém vyskytující se v domácnostech, provozech i v průmyslu. Tato usazenina vytváří bělavý povlak až nános na stěnách nádob či v potrubí. Snižuje tak průtok potrubí, zanáší spotřebiče a snižuje jejich účinnost. Vodní kámen je schopný zcela zlikvidovat topné spirály v pračkách či v bojlerech. Též snižuje účinnost pracích prostředků.
Co je vodní kámen?
CaCO3 – uhličitan vápenatý, vzniká při rozpouštění vápenatých a hořečnatých solí ve vodě. To se děje nejvíce v teplé a horké vodě, proto jsou nejvíce poškozeny rychlovarné konvice, nádobí, pračky či teplovodní potrubí. Vodním kámen může být jemný až hrubý povlak bělavé až nažloutlé barvy.
Zdravotní rizika
Tvrdá voda není pro člověka zásadně nebezpečná. Minerály jako vápník a hořčík jsou pro lidské tělo naopak potřebné a změkčení vody zpravidla spíše řešíme v souvislosti s velmi nepříznivým vlivem na rozvody a spotřebiče. Samozřejmě všeho moc škodí a při velmi tvrdé vodě může u náchylných osob docházet ke vznik ledvinových kamenů či syndromu studených nohou a rukou. Příliš tvrdá voda také ucpává kožní póry.
Odstranění tvrdé vody
Trh nabízí několik řešení, kterými lze voda změkčit. Nejlevnější se jeví magnetické úpravny vody, které jsou ale velice neúčinné a obestřené závojem šarlatánství. Viz článek Magnetické změkčení, pohádka či realita. Pro průmysl, provozy a zpracování procesní vody se používají reverzní osmózy, které z vody odstraní kompletně všechny látky a zůstane jen čisté H2O, které je pro pitné účely nevhodné. (+ – destilovaná voda).
Obecně nejpoužívanější princip změkčení pitné vody pro domky, byty i pro menší či větší provozy je tzv. iontová výměna (Wikipedie), na jejíž bázi pracují i naše změkčovače vody.